Stránky o nás a našich maličkostech

Jak už napovídá název této rubriky sám o sobě. Bude tato stránka věnována našim čtyřnohým mazlíčkům.


Pejska Bena, kterého dostal můj tatínek už nemáme, protože se o něj přihlásili původní majitelé. Snad je to tak i lepší.

Mimo to máme ještě fenku srnčího ratlíka Fifinku.Fifinka má asi 4 roky. Přišla k nám jako malinké štenátko.Od mala byla zvyklá na pozornost všech členů rodiny. No nyní ji spíše zajímá co lepšího dostane k snědku než prozkoumávání okolí. Přestože je tak malá, má své teritorium, které si hrdě brání. Venku je i v zimě. Do domu smí jen pokud je velká zima.

Není to pejsek do 20°C pod nulou. Ale sníh miluje. Dělá si v něm cestičky a vyžívá se v něm. Je hodně temperamentní a dává to najevo, proto ji musel Peťka přidržet. Kažký kdo jde okolo si jí musí všimnout. Jak už jsem psala, miluje vše kolem jídla. Nemusí to být zrovna maso. V létě mlsá sousedce jahody a hrášek. Umí v tom šikovně chodit, tak ji ještě nidko nechytil.

Je strašně háklivá na kočky a že ji provokují pořád.:) Hlavně když se jí v zimě stěhují do boudy. Je to takový náš mazlík. Jako štěně byla schopná na sebe všechno strhnout, včetně prádla na šňůře. Ostatně to dělá dodnes, hlavně když je čerstvě pověšené.

Jak jsem se již zmiňovala, Filipa přejelo auto. No tak tento malý rošťák je Filip II.

Je ještě malé štěňátko, vznešeně řečeno pouliční směsi. Má pár týdnů, ale přesto je živý a hravý. V parných dnech si zaleze někam do stínu a odpočívá. Není krásný?

Do naší rozsáhlé zvířecí rodinky přibylo štěňátko, více méně pouliční směsi se jménem Ben. Ben má jeden měsíc, naštěstí ho Ráďa zachránil dřív než se ho jeho majitelé stihli zbavit jako ostatních štěňátek. Je dlouhosrsté a tmavě hnědé. Naštěstí už samo žere, tak je to trošku jednodušší.

Na to že má Ben měsíc je čiperný až moc. Ze začátku si nerozuměl s Frančeskou a Proužkem. Pořád na sebe prskali, teď jedí všechno společně. Ať to jsou kočičí granule nebo Benovo maso. :) Ben se má dobře a za tu dobu co je u nás se už v celku otrkal.

Ráda bych zde věnovala pár řádků jako vzpomínku našemu rodinnému mazlíčkovi Filípkovi, který už bohužel není mezi námi. Dne 30.5.2005 zemřel na zranění po přejetí automobilem. Doufám, že mu touto vzpomínkou uděláme radost, a že v tom svém psím nebi mu bude trošku veseleji.

Filípek měl bezmála 13 let. Asi osudové číslo. Moc nám chybí a toto jsou jeho poslední fotografie z předvečera před nehodou. V pondělí 30.5.2005 nás v šest hodin ráno vzbudilo knučení. Bohužel to bylo knučení Filípka, kterého přejelo auto a bohužel ne jen jednou.

Přestože se nemohl hýbat, tak před tím než ho stihl Peťův tatínek odnést do seníku, aby prožil své poslední chvíle v suchu a teple, se s hrdostí jemu vlastní zvedl a odešel pod starou Škodu 120, z pod které už bohužel nevyšel. Budeme na Tebe vzpomínat s láskou a doufáme, že ty na nás také.